Musím předeslat, že tenhle závod mám opravdu rád. Především proto, že skoro celá trať vede lesem, že je to komorní záležitost a že je tam perfektní atmosféra. Letos jsem se nicméně nemohl do poslední chvíle rozhodnout, zda se zúčastnit. Jednak mě po noční desítce dost bolelo levé koleno a jednak předpověď počasí nebyla právě optimistická. Naštěstí není nezbytně nutné hlásit se předem, tak jsem nechal rozhodnutí až na sobotu.
Nakonec jsem usoudil, že počasí není tak strašné a hlavně, že by mi to pak bylo líto, kdybych nejel. Ještě na dálnici před Dobříší ale začalo pršet a nepřestalo ani po příjezdu na Vlašku. Když jsem už ale dojel až na místo, šel jsem se presentovat. Místo rozběhání a rozcvičení jsem pak jen seděl v autě a sledoval, jak venku beznadějně leje. Chvíli před startem se ale stal zázrak: pršet přestalo a na celý závod nám pak krásně svítilo sluníčko. Vzhledem k tomu, že letos byl start žen i mužů najednou, málem se mi nepodařilo včas nastartovat sporttester a tak jsem do závodu vyrážel jako jeden z posledních.
Ještě před startem při rozpravě jsem byli varování kolegou, který si trať probíhal před závodem, že někde kolem druhého kilometru jsou rozdráždění sršni a že již dostal pigáro. Skutečně, v inzerovaném místě sršni byli, ale já jsem naštěstí pigáro nedostal ani jedno. Možná proto, že ve žlutém tričku a černých kalhotách jsem jim byl sympatický.
Horší to ale bylo s kolenem. Již od začátku v bolelo v sebězích, takže moje taktika byla jednoduchá: do kopce nahnat, co to jde, a s kopce na volnoběh doufat, že mne moc běžců nepředběhne. To fungovalo asi do patnáctého kilometru, kdy kolenu došla trpělivost a bolelo už i na rovině i do kopce. Naštěstí to nebylo nic nepřekonatelného a s lehce nižším tempem se to dalo vydržet. I tak jsem v posledním kole v podstatě pouze předbíhal pomalejší běžce, jen v předposledním posledním seběhu mne ještě dal borec v dresu Syconix.
Nakonec jsem to dal za 1:39:56, takže skoro stejně rychle jako loni. Vzhledem ke komplikacím s kolenem jsem byl za ten výsledek celkem rád. Podle výsledků to bylo 41. místo v kategorii (ze 73 dokončivších) a 79. celkově (ze 178). Po doběhu ještě grilovaná klobáska od samotného ředitele závodu. Na vyhlášení ani tombolu jsem nečekal, kvůli rodinným povinnostem jsem musel odjet zpátky domů.
Celkově jsem si to na Dobříši opět užil a určitě jsem tu neběžel naposled.
Žádné komentáře:
Okomentovat